Vůkol výjev děsuplný, pole írné pobitevní
Mrchoravci přecpaní, teřichy jim pukají
Krajem smrti kolimahy hřbitovní ji drkotají
Po mnoho dnůch zdechliny jsou po tuctech sváeny
Mrtvoly a kusy mrtvol na marách se mačkají
Sokům mým se brány Návy dokořán otvírají
"Chátro i lůzo přeilá, je úprkem ses spasila
V děrách zůstaň zalezlá, by tě pomsta nestihla
Počne-li se mi příčiti, hocikterak protiviti
Vzplanou ve mne zase saze, svoji drzost splatí draze
Pomni odteď, e mé slovo kterak zákon budi bráno
Jen mně bude sluchu přáti, mne pak svojim bohem zváti"
Tak běsové ukojeni, krví hojně napojeni
K spánku opět uloeni, na dlouho-li? Jisto není
Moc-li dalích bitev oni v oumyslech svých pro mne strojí?
Li byla ta poslední bitvou mojí poslední?
Otazníkůch zbylo mnohých, vak v jednom u pochyb není
Řeč pravdivou hlas pravdivý děl onehdy v hlavě mojí
Dnové mí jetě nejsou sečtení
Tělo mé jetě není scvrknuté
Pae má jetě mečem vládnout zná
A nicota nicotná porati mne nestíhá