Vůkol výjev děsuplný, pole žírné pobitevní
Mrchožravci přecpaní, teřichy jim pukají
Krajem smrti kolimahy hřbitovní již drkotají

Po mnoho dnůch zdechliny jsou po tuctech sváženy

Mrtvoly a kusy mrtvol na marách se mačkají
Sokům mým se brány Návy dokořán otvírají

"Chátro i lůzo přežilá, jež úprkem ses spasila
V děrách zůstaň zalezlá, by tě pomsta nestihla
Počneš-li se mi příčiti, hocikterak protiviti
Vzplanou ve mne zase saze, svoji drzost splatíš draze

Pomni odteď, že mé slovo kterak zákon budiž bráno
Jen mně budeš sluchu přáti, mne pak svojim bohem zváti"

Tak běsové ukojeni, krví hojně napojeni
K spánku opět uloženi, na dlouho-li? Jisto není
Moc-li dalších bitev oni v oumyslech svých pro mne strojí?
Li byla ta poslední bitvou mojí poslední?

Otazníkůch zbylo mnohých, však v jednom už pochyb není
Řeč pravdivou hlas pravdivý děl onehdy v hlavě mojí

Dnové mí ještě nejsou sečtení
Tělo mé ještě není scvrknuté
Paže má ještě mečem vládnout zná
A nicota nicotná požrati mne nestíhá

Комментарии